Tipy na výlety

Řazeno od nejbližšího

Historie Jistebnice

První zmínka o původně trhové vsi Jistebnici se nachází v historických pramenech z roku 1262, kdy patřila Rožmberkům. V roce 1459 koupil Jistebnici rytíř Kozský z Kozího s jinými vladyky; po smrti Mikuláše Kozského zdědil panství Kuneš Bohdanecký z Hodkova a Volf Hanzl z Nové Vsi, v roce 1537 prodali dědici tvrz, dvůr Jistebnice a poddanské vsi městu Táboru. Po jeho desetileté vládě, když byl v roce 1547 majetek Tábora konfiskován, český král Ferdinand I. Habsburský prodal 23. března 1549 Jistebnici a 22 poddaných vsí Albrechtovi z Gutštejna na Žirovnici - a ten brzy (27. srpna téhož roku) vše prodal Ladislavu z Lobkovic na Chlumci). Lobkovicové pak drželi majetek plných 280 let, do roku 1829, kdy jej prodali Janu Nádhernému z Borotína, po něm držel panství Otmar Nádherný.

Jistebnický zámek

Zámek je obdélná, dvoupatrová stavba s 25m vysokou nárožní věží, postavená v tudorském novogotickém slohu. V novogotických oknech zachovány původní skleněné vitráže. V interiérech se zachovaly dřevěné ozdobné prvky jako jsou kazetové stropy, zárubně dveří a vyřezávané dveře, na podlahách pak malé parkety. Zámek obklopuje anglický park, jehož základy přírodně krajinářské úpravy byly položeny již v letech 1873-1876. Nový zámek byl vybudován v letech 1878-1882 Otomarem Nádherným z Borotína uprostřed rozlehlého anglického parku. Po 2. světové válce byl zámek posledním majitelům znárodněn, pak zde dlouhá léta sídlila armáda a v roce 2003 byl zámek navrácen v restituci potomkovi posledních majitelů. V roce 2021 byl zámek prodán novému majiteli, který by ho měl renovovat a časem zpřístupnit veřejnosti.

Kostel Archanděla Michaela

Na místním hřbitově stojí původně gotický kostel Archanděla Michaela ze 14. století, postavený Rožmberky na místě starší románské stavby. Varhany v kostele postavil roku 1636 Pavel Rosol, po poškození (asi Švédy) byly opraveny roku 1656. Nové varhany od firmy Škopek z Tábora jsou v kostele od roku 1901. Na věži je zavěšen zvon z roku 1515 vyrobený pražským zvonařem Bartolomějem. 

Jistebnický kancionál

Jistebnický kancionál je sbírka duchovních písní (v latině a zejména češtině) a českého liturgického chorálu z 20. let 15. století, neznámé provenience. Významná památka husitského liturgického zpěvu, která obsahuje mj. Píseň Ktož jsú boží bojovníci. Knihu ve špatném stavu našel roku 1872 na půdě fary v Jistebnici sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz, pozdější právník, mecenáš výtvarníků a podporovatel České akademie věd a umění. Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika Františka Palackého, který ihned rozpoznal její hodnotu. Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze.   

Čertovo břemeno

Čertovo břemeno je menší skalní útvar blízko vrcholu hory Javorová skála 723 m n. m. Dle pověsti čert, který letěl s těžkým břemenem, již v tomto místě nemohl, a tak si chtěl odpočinout. Uviděl skalní výchoz a zastavil se na něm. Jak tam stál, tak pod tíhou břemene obtiskl své kopyto do skály. A opravdu nyní je na vrcholku skalního výchozu důlek jako pozůstatek po čertově zastávce. Leží cca 5 km od Jistebnice. 

Bizoní farma Cunkov

Ve vesnici Cunkov, která je vzdálená od Jistebnice cca 5 km je farma, která chová tato majestátná zvířata, která budí respekt a jejich výběh je přímo u silnice, takže si je můžete prohlédnout pěkně zblízka.  

Golfové hřiště Čertovo břemeno

V obci Alenina Lhota, která je vzdálena cca 5km od Jistebnických teras je golfové hřiště. Jedná se Spíše technické 18 jamkové hřiště Čertovo břemeno je vsazeno do Jistebnické Vrchoviny na území zvaném Česká Sibiř. Překonáte zde tu a tam nějaký lesík, po kopcovitě zvlněné krajině budete chvíli chodit nahoru dolů, někde se možná zachráníte hrou přes remízky, jinde vám pomůže vedlejší fairway, zahrajete krásné jamky z prudkého kopce, ale také pocítíte klid a ticho v malebné přírodě.  

SKI areál Monínec

Středisko uprostřed Čech v oblasti zvané Česká Sibiř je vybaveno nejmodernější technologií. Z Prahy je vzdálen pouhých 80 kilometrů a nabízí návštěvníkům dvě červeno modré sjezdovky s celkovou délkou 1 800 metrů i snowtubing. V létě se nabízí mnoho aktivit: lanový park, golf, koupaliště a další. Leží cca 8 km od Jistebnice. 

Zřícenina Borotín

Zřícenina hradu Borotína leží asi 12 km od Jistebnice a je považována za jednu z nejromantičtějších v Čechách. K dávným obyvatelům mohutného hradu se váže řada pověstí a tajuplných vyprávění. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1356. V roce 1434 byl Borotín obléhán vojsky Prokopa Holého, dobyt však nebyl. V roce 1623 vypálila hrad císařská vojska a jako konfiskát se dostal do majetku Lobkoviců, kteří jej připojili k Jistebnickému panství. Ti však vypálený hrad již neobnovili a ponechali jej svému osudu. V čele hradu se tyčila nad hlubokým dvojitým příkopem mohutná válcová věž, za níž se rozkládalo zhruba půlkruhové nádvoří obklopené ze tří stran obytnými budovami. Hradní zřícenina je volně přístupná.

Stádlecký řetězový most

Most se nachází v obci Stádlec přes Lužnici stojí od roku 1975 pod městysem Stádlec a je posledním dochovaným empírovým řetězovým mostem v Česku. Původně, v letech 1848-1960, překlenoval Vltavu u Podolska. V roce 1959 byl jako Podolský most prohlášen národní technickou památkou. V letech 1960-1975 byl rozebrán a přemístěn na dnešní místo na Lužnici. Pyšní se délkou 157 m a určitě stojí za návštěvu. Přejezd je možný i pro automobily, ale je to výzva pro odvážné. Leží cca 15 km od Jistebnice.

Tábor

Tábor je město v okrese Tábor, v Jihočeském kraji, 50 km severně od Českých Budějovic a 75 km jižně od Prahy. Leží na řece Lužnici. Žije zde přibližně 33 tisíc obyvatel, a jde tak o druhé největší město v kraji, po Českých Budějovicích. Spolu se Sezimovým Ústím a Planou nad Lužnicí tvoří městskou aglomeraci s více než 45 tisíci obyvateli. Historické jádro města, s dokonale zachovalou sítí křivolakých uliček v gotickém duchu, je památkovou rezervací. Tábor leží cca 15 km od Jistebnice.

Táborské katakomby

Rozsáhlé sklepy z 15. a 16. stol. byly vyhloubeny ve skalním podloží v hloubce až 16 metrů a jsou zajímavou technickou památkou pozdního středověku. Prohlídková trasa má délku přibližně 500 metrů a vznikla v roce 1947 propojením sklepů pod Žižkovým náměstím v Táboře. Katakomby leží přibližně 15 km od Jistebnice.

Milevský klášter

Milevský klášter je premonstrátský klášter na severovýchodním okraji města Milevsko v okrese Písek. Byl založen mezi lety 1184 a 1187, jedná se tak o nejstarší klášter na jihu Čech. Založil jej Jiří z Milevska. Čtyři roky po jeho založení klášter vyhořel. V době husitských válek byl klášter vypleněn. Tehdejší opat kláštera veškeré cennosti ukryl na hradě Příběnice, ale po dobytí Příběnic došlo ke zničení i těchto cenností. Na jaře 2020 objevili archeologové v západní zdi kostela chodbu s rozšířenou místností na konci, ukrytou v mohutné středověké zdi kláštera. Podle interpretace jde o tajnou chodbu s trezorem. Nalezli v něm trosky vzácného zlaceného relikviáře s údajným hřebem z Kristova kříže. O původu z 4.-5. století svědčí radiokarbonové datování nalezeného dubového dřeva. Zbytky modřínového dřeva, datované do let 1290-1394, naznačují, že relikvie mohla být ukryta před husitskými válkami. Klášter leží cca 17 km od Jistebnice.

Chýnovské jeskyně

Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je malou romantickou exkurzí do historie. Jeskyně byla postupně vytvářena rozšiřováním puklin korozí, přičemž na charakteru chodeb se zároveň podílela proudící a výmolná činnost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Tyto dvě horniny se podílely na vzniku pozoruhodných kruhových útvarů na stěnách, tzv. ok. Strmé chodby jeskyně upadají až do hloubky 41 metrů na hladinu podzemního toku. Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1400 metrů. Jeskyně je vzdálena cca 30 km od Jistebnice.

Hrad Zvíkov

 Zvíkov je hrad nad vodní nádrží Orlík u soutoku Vltavy s Otavou v okrese Písek. Stojí na skalnaté ostrožně asi jeden kilometr severně od obce Zvíkovské Podhradí v nadmořské výšce 370 m. Hrad je ve správě Národního památkového ústavu a v návštěvních hodinách je přístupný veřejnosti. Hrad založil pravděpodobně již král Přemysl Otakar I. A jeho potomkům patřil až do vymření rodu v roce 1306. Poté ho získali do zástavy Rožmberkové, od kterých ho vykoupil král Karel IV. Během husitských válek se však vrátil do zástavy Rožmberkům. Po nich se v držení hradu vystřídali Švamberkové, Eggenbergové a nakonec Schwarzenbergové. Během své historie byl několikrát dobýván a přestavován. Profesor August Sedláček jej ve svém díle nazval králem českých hradů. Zvíkov leží cca 32 km od Jistebnice.

Zámek Orlík

Orlík je hrad přestavěný na zámek u obce Orlík nad Vltavou v okrese Písek v Jihočeském kraji. Nachází se na skalním ostrohu nad Vltavou, jejíž údolí je zde zaplaveno vodou Orlické přehrady. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka. Hrad založil ve druhé polovině třináctého století král Přemysl Otakar II. a do šlechtického držení se natrvalo dostal za vlády Karla IV. Významnými majiteli hradu byli Zmrzlíkové ze Svojšína, Švamberkové, kteří hrad přestavěli na zámek, a po nich Eggenbergové a Schwarzenbergové. Na počátku husitských válek Orlík patřil ke kališnickým opěrným bodům a tvořil mocenskou protiváhu katolickému Zvíkovu. Pevnostní funkci plnil ještě za třicetileté války a počítalo se s ní ještě ve druhé polovině sedmnáctého století, kdy panovaly obavy z vpádu Turků. Poté byl až do počátku devatenáctého století pouze udržován. Roku 1802 se zámek stal sídlem orlické větve rodu Schwarzenbergů. K poslednímu většímu stavebnímu zásahu došlo v šedesátých letech devatenáctého století. V průběhu dvacátého století se zámek ocitl na více než čtyřicet let v majetku státu a po sametové revoluci byl vrácen rodině Schwarzenbergů. Zámek leží cca 37 km od Jistebnice.

Červená Lhota

Červená Lhota je renesanční vodní zámek ve východní části jižních Čech. Zámek s rybníkem, parkem a některými hospodářskými budovami je od roku 2001 národní kulturní památkou. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. První písemná zmínka pochází z roku 1465. Gotická tvrz v údolí Dírenského potoka na žulovém skalním útesu vznikla již ve 14. století. Přehrazením potoka hrází a odlámáním skalní šíje se skála změnila v ostrov. V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota. Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17.století, podle barvy zámku. Podle pověsti získal svou červenou barvu, když čert unesl nevěřící zámeckou paní, kterou na zámek přivedl rytíř Kába, a její krev pokryla stěny nesmazatelnou barvou. Lokální historické prameny se však nezmiňují o žádné události, s níž mohla legenda souviset. Červená Lhota leží cca 50 km od Jistebnice.